Člověka od nepaměti zajímá původ duše. Podle mnoha oddaných, kteří jsou na začátku duchovního života, duše poklesla z věčných zábav s Krišnou kvůli závisti. Šríla Šrídhar Maharádž v tomto krátkém článku odpovídá na nejzásadnější ze všech otázek: „Kdo jsem a odkud pocházím?“
Poznámka: Zvukový záznam Šríly Šrídhar Maharádže, ve kterém hovoří o otázce džívy, je k dispozici zde: Jiva Origin
„Jak se duše poprvé objeví v tomto světě? Z jakého stupně duchovní existence se dostává do hmotného světa?“ To je široká otázka, která vyžaduje určité základní informace.
Existují dvě skupiny duší (džív), které přicházejí do tohoto světa. Jedna přichází z Vaikunth, duchovních planet, protože je to potřeba v zájmu nitja-líly, zábav Krišny. Druhá přichází na základě svého vrozeného podmínění.
Brahmadžjóti, nerozlišná pomezní (okrajová) oblast, je zdrojem nekonečného množství džív, atomárních duchovních částic nerozlišné povahy. Paprskům transcendentálního těla Boha se říká brahmadžjóti, a džíva je jedním z takových paprsků. Džíva je jedním atomem záře brahmadžjóti, kterou tvoří nekonečné množství atomárních džív.
Obecně platí, že duše vyvěrají z brahmadžjóti, které žije a roste. Rovnováha duší uvnitř brahmadžjóti je určitým způsobem narušena a začíná pohyb. Z nerozlišnosti se oddělují jednotlivé částečky. Z úrovně jednotného vědomí vyrůstají jednotlivé vědomé jednotky. Jelikož je džíva vědomá, je obdařena svobodnou vůlí. Z pomezní pozice si tedy vybírá buď stranu vykořisťování, nebo stranu oddanosti.
Kṛṣṇa bhuli' sei jīva anādi-bahirmukha. Ánadi znamená to, co nemá počátek. Když vstoupíme na úroveň vykořisťování, dostaneme pod vliv faktoru času, prostoru a myšlení. A když započne vykořisťování, začínají akce a reakce v negativní zemi dluhu. Ačkoli se snažíme stát se pány, ve skutečnosti se stáváme poraženými.
Služebníci Gólóky a Vaikunthy také vypadají jako příslušníci brahmándy, hmotného vesmíru, ale to je jen hra, líla. Z této vyšší úrovně přicházejí pouze proto, aby se zúčastnili Pánových zábav, a pak se vracejí. Pokleslé duše přicházejí z okrajové pomezní sféry brahmadžjóti, nikoli z Vaikunthy.
První pozice duše v hmotném světě bude podobná postavení Brahmy – stvořitele. Pak ji může její karma zavést do těla šelmy, například tygra, kde ji pohltí tygří mentalita, nebo do těla stromu nebo rostliny, kde ji obklopí různé dojmy. Tímto způsobem se duše zaplete do akce a reakce. Je to složité, a proto je zbytečné rozebírat detaily historie konkrétní částečky. Nás zajímá obecný koncept: jak došlo k proměně čistého vědomí do hmotného pojetí.
Hmota není nezávislá na duchu. V brahmadžjóti jsme v rovnováze v okrajové úrovni jako nekonečný počet jednotlivých duchovních paprsků, elektronů vědomí. Vědomí znamená být obdařený svobodnou vůlí, neboť bez svobodné vůle nemůže být vědomí projeveno. Atomární jednotka vědomí má velmi nepatrnou svobodnou vůli a jejím zneužitím některé džívy dostanou možnost existence v hmotném světě. Odmítly se podřídit nejvyšší autoritě a chtěly vládnout sami. S touto zárodečnou myšlenkou ovládat džíva vstupuje do světa vykořisťování. V Bhagavad-gítě (7.27) se říká:
icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti parantapa
"V džívě se probouzejí dva principy ve své hrubé podobě: nenávist a touha. Pak duše postupně klesá a do hmotného světa."
Zpočátku se ve své hrubé podobě rozvíjejí soucit a lhostejnost, jako když vyraší výhonek se dvěma listy. A postupně nám tyto dvě věci pomáhají ponořit se hlouběji a hlouběji do tohoto hmotného světa. Když se unaví a stáhne se ze světa vykořisťování, může se vrátit na svou dřívější pozici v brahmadžjóti. Pokud však díky svým oddaným činnostem získala sklon k oddanosti, nezastaví se zde, pronikne skrz brahmadžjóti a vydá se směrem k Vaikuntě.
Proč se duše vydala do světa vykořisťování a ne do světa oddanosti? To je potřeba přičíst její vrozené podstatě, svobodné vůli. Byla to její svobodná volba. To je doloženo v Bhagavad-gítě (5. 14):
na kartṛtvaṁ na karmāṇi
lokasya sṛjati prabhuḥ
na karma-phala-saṁyogaṁ
svabhāvas tu pravartate
"Duše je zodpovědná za svůj vstup do sféry vykořisťování."
Odpovědnost za to nese duše, jinak by za její strastiplný stav nesl odpovědnost Bůh. Krišna však říká, že svobodná vůle duše je důvodem jejího zapletení v hmotném světě. Duše je vědomá a vědomí znamená být obdařen svobodou. Protože je duše nepatrná, je její svobodná vůle nedokonalá a zranitelná. Výsledkem této svobodné volby je, že část džív vstupuje do hmotného světa a část odchází do světa duchovního. Odpovědnost tedy leží na individuální duši.
Jednou se indický politický vůdce, Šjámasundar Čakravartí, zeptal našeho duchovního mistra, Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura Prabhupády: „Proč Bůh udělil džívě takovou svobodu?“ Prabhupád mu odpověděl: „Vy jste bojovník za svobodu. Neznáte cenu svobody? Bez svobody je duše jen hmotou.“ Svoboda nám dává možnost výběru, můžeme jednat správně nebo špatně. Gándhí jednou řekl britským úřadům: „Chceme svobodu.“ Odpověděli mu: „Nejste způsobilí si sami vládnout. Až budete způsobilí, dáme vám ji.“ Ale on jim řekl: „Chceme svobodu dělat chyby.“ Svoboda tedy nezaručuje pouze jednání správným způsobem, svoboda má svou hodnotu nezávisle na tom, co je správné a co špatné.
Svobodná vůle je absolutní pouze s Absolutní Pravdou. Protože jsme omezení, je naše svobodná vůle nepatrná. Je zde možnost dopustit se chyby. Naší první volbou bylo ovládat, a tak jsme postupně vstoupili do světa, kde se jeden snaží ovládnout druhé. V důsledku tohoto prvního kroku se vyvinulo vše ostatní. Tak se v různých úrovních objevily různé druhy – od polobohů až po stromy a kameny. Vodní těla, vzdušná těla – vše, co zde vidíme, se vyvinulo tímto způsobem. Aktivačním principem v jakékoli formě embryonálního vývoje je duše, a z duše se vše vyvinulo.
______________________________
Doplňující informace pro naše čtenáře: Na začátku své odpovědi na otázku, jak se duše poprvé objeví v hmotném světě, Šríla Šrídhar Maharádž zmiňuje, že je k tomu zapotřebí určitých předpokladů a základních informací. Než někteří z našich čtenářů budou ochotni přijmout výše uvedené výroky Šríly Šrídhara Maharádže jako důležité vodítko pro ISKCON v otázce filozofie, rádi bychom uvedli některé základní informace:
Krátce před odchodem z tohoto světa náš duchovní učitel, Šríla A. Č. Bhaktivédanta Svámí Prabhupád, řekl svým žákům, že pokud budou mít nějaké otázky týkající se filozofie, mají se obrátit na jeho duchovního bratra Šrílu B. R. Šrídhara Maharádže. „S filozofickými otázkami se můžete obrátit na mého duchovního bratra, Šrídhara Maharádže v Navadvípu.“ Obsáhle je to zdokumentováno v knize Šríla Prabhupád & Šrídhar Maharádž – Historie přátelství našich ochránců (Our Affectionate Guardians.)"